Rychlost internetu: co znamenají čísla v nabídkách
Nabídky poskytovatelů internetu jsou plné čísel — „až 500 Mb/s", „symetrická linka", „odezva pod 10 ms". Ne všechna tahle čísla znamenají totéž a ne všechna jsou pro běžné použití stejně důležitá. Než nabídky porovnáte, má smysl vědět, co jednotlivé hodnoty vlastně říkají.
Mb/s a MB/s nejsou totéž
Rychlost internetu se udává v megabitech za sekundu (Mb/s, s malým „b"). Velikost souborů se naproti tomu udává v megabajtech (MB, s velkým „B"). Jeden bajt má osm bitů, takže reálná rychlost stahování v megabajtech za sekundu je zhruba osmkrát nižší číslo, než jaké vidíte v nabídce tarifu. Připojení „100 Mb/s" tedy stahuje přibližně 12,5 MB/s — tohle rozlišení vysvětluje, proč se rychlost internetu a rychlost stahování souboru na první pohled „neshodují", přestože je vše v pořádku.
Download, upload a proč na uploadu záleží
Download je rychlost stahování dat (weby, streamování, aktualizace), upload rychlost odesílání (videohovory, zálohování do cloudu, nahrávání souborů). U řady tarifů — hlavně starších metalických technologií — je upload výrazně nižší než download. Pro běžné prohlížení to nevadí, ale pro časté videohovory nebo práci z domova s nahráváním velkých souborů je rovnoměrnější poměr mezi downloadem a uploadem důležitý parametr, na který se vyplatí v nabídce podívat, ne jen na hlavní inzerované číslo.
Odezva (latence)
Odezva, měřená v milisekundách, udává, jak rychle si zařízení a server vymění první signál. Pro stahování souborů je téměř nepodstatná, ale hodně záleží u online her, videohovorů a čehokoliv, co vyžaduje okamžitou reakci. Nízká odezva je typická pro optická připojení, vyšší bývá u satelitních a některých bezdrátových technologií — víc v článku Starlink v Česku: kdy dává smysl a kdy ne.
Co znamená rychlost „až"
Slovo „až" před číslem znamená, že jde o teoretické maximum za ideálních podmínek, ne garantovanou hodnotu. Skutečná rychlost může být nižší kvůli vzdálenosti od rozvaděče nebo vysílače, vytížení sítě v okolí nebo kvalitě domácí WiFi. Poctivější nabídky uvádějí vedle maxima i garantovanou minimální rychlost — to je číslo, na které se vyplatí dívat spíš než na marketingové maximum.
Agregace: proč rychlost kolísá podle denní doby
Řada technologií nepřiděluje každému uživateli vlastní kapacitu, ale sdílí ji mezi víc přípojkami v poměru zvaném agregace (např. 1:20 nebo 1:50). Ve špičce, když je připojených víc lidí najednou, se dostupná kapacita mezi ně rozdělí a reálná rychlost klesne pod inzerované maximum. Tohle je běžný jev, ne závada — ale je dobré vědět, že se může projevit hlavně večer.
Ztrátovost paketů a kolísání odezvy (jitter)
Kromě rychlosti a odezvy se v technických popisech objevují i míň známé pojmy — ztrátovost paketů (kolik dat se při přenosu ztratí a musí se poslat znovu) a jitter, tedy kolísání odezvy v čase. Obě hodnoty se v běžných nabídkách neinzerují, ale výrazně ovlivňují plynulost videohovorů a online her — stabilní připojení s mírně nižší rychlostí bývá pro tyto účely příjemnější než rychlejší připojení s kolísavou kvalitou.
Kolik rychlosti reálně potřebujete
- Prohlížení webu a e-mail — stačí i nízké desítky Mb/s.
- Streamování videa v HD/4K — jednotky až desítky Mb/s na jedno zařízení, podle kvality.
- Home office s videohovory — kromě downloadu záleží i na uploadu a nízké odezvě.
- Domácnost s víc zařízeními a streamováním současně — vyšší rezerva se hodí, aby se kapacita nedělila na úkor všech.
Nejvyšší tarif v nabídce není automaticky ten, který potřebujete — naopak, přeplácet za rychlost, kterou nikdy nevyužijete, nemá smysl. Postup, jak nabídky srovnat komplexně, popisuje článek Jak vybrat poskytovatele internetu.
Jak zjistit skutečnou rychlost svého připojení
Jediný spolehlivý způsob, jak zjistit, co vaše připojení reálně poskytuje, je změřit ho. Můžete to udělat v testu rychlosti — ideálně kabelem přímo do routeru, protože WiFi výsledek běžně zkresluje. Pokud naměřené hodnoty dlouhodobě neodpovídají smlouvě, další postup popisuje článek Pomalý internet: systematický postup, než zavoláte poskytovateli.